Právě se nacházíte: FIT PARK / Výživa / Jak je to s tím lepkem?

Jak je to s tím lepkem?

Ve světě fitness je lepek velmi diskutovaným tématem. Vyřazování lepku z jídelníčku je čím dál oblíbenější a snad žádná jiná složka výživy se nedostala na pranýř tak jako lepek v obilovinách a pečivu. Na internetu a sociálních médiích koluje nespočet hoaxů, jak lepek škodí zdraví, lepí střeva, způsobuje nadváhu a že pokud se ho vzdáme, začnou se dít zázraky. Pojďme se na to ale podívat detailněji a říct si, kde je pravda. Je lepek vážně tak špatný, jak si všichni myslí?

Mýty a fakta kolem lepku

Mýtus: Lepek podporuje ukládání tuků. Pokud lepek vyřadíte z jídelníčku, zhubnete.

Fakt: Hubnutí ani tloustnutí není ovlivněno konzumací lepku, ale celkovým energetickým příjmem. Pokud z jídelníčku vyřadíte lepek, vyřadíte i podstatný příjem energie ze sacharidů západní stravy (pečivo, těstoviny). Tím samozřejmě zhubnout můžete, ale to je pouhý důsledek kalorického deficitu, nikoliv eliminace lepku. Pokud vyřadíte veškeré potraviny obsahující lepek a nahradíte je stejně kalorickými, nebo více kalorickými potravinami (např. tuky z ořechů, tučného masa apod.), může být efekt bezlepkové diety dokonce ještě horší.

Lepek sám o sobě k ukládání tuku nevede. Proč? Je to dáno principem jeho metabolismu. Lepek patří do skupiny zásobních bílkovin obilovin (prolaminů a glutelinů). Člověk tyto bílkoviny nedokáže z podstatné strávit a s tou stravitelnou částí je nakládáno stejně jako s jakýmikoliv jinými bílkovinami. Osud vstřebaných bílkovin závisí na aktuální potřebě organismu – mohou sloužit k tvorbě svalových bílkovin (proteosyntéze) a regeneraci tkání nebo se v krajních případech přeměnit na energii (v tom už ovšem hraje roli řada jiných, často nefyziologických faktorů).

Mýtus: Lepek lepí střeva.

Fakt: Slovo lepek je sice opravdu odvozeno od slova „lepit“ (anglicky glue = lepidlo), ale toto označení se vztahuje k lepivost těsta, nikoliv k zalepení střev. Lepivé vlastnosti lepku se používají při výrobě pečiva, protože dodávají těstu požadované vlastnosti (pružnost, kynutí, pevnost a výsledný tvar). Na zalepení střev lepek vliv nemá, protože náš zažívací trakt je díky svému povrchu, trávicím enzymům a pH schopen dobře trávit potraviny obsahující lepek. Jinak je tomu ovšem u celiaků, tedy osob s nesnášenlivostí lepku, kterým lepek škodí v důsledku autoimunitní reakce.

Mýtus: Lepek poškozuje zažívací trakt.

Fakt: Trávicí potíže způsobuje lepek pouze predisponovaným osobám – tedy lidem s celiakií, alergií na pšenici nebo osobám s neceliakální glutenovou senzitivitou. U běžně zdravých osob není z hlediska zažívacího ústrojí lepek nebezpečný.

V současnosti existují 3 různé formy nesnášenlivosti na lepek a pšenici:

  1. Celiakie – Celiakie je autoimunitní onemocnění. Jedná se o nesnášenlivost lepku u predisponovaných osob. Celiakie se projevuje chronickým zánětem sliznice tenkého střeva a postupným vymizením „klků“ = struktur, které ve střevě umožňují vstřebávání živin. V důsledku toho dochází k častým průjmům, trávicím potížím (nadýmání), únavě, nechutenství a zpomalení růstu u dětí. Při celiakii dochází k produkci protilátek proti lepku (IgA a IgG), které je možné prokázat při diagnostice v krvi. Kompletní diagnostika celiakie je potvrzena až při pozitivní biopsii tenkého střeva (odběr tkáně). Léčba celiakie spočívá v celoživotním dodržování bezlepkové stravy. Výskyt celiakie není velký – v populaci je zhruba 0,5 – 1 %, ale důsledky nedodržované léčby mohou být fatální.
  2. Neceliakální glutenová senzitivita (citlivost na lepek) – Jedná se o poměrně krátce objevené a popsané onemocnění. Neceliakální citlivost na lepek se projevuje podobnými potížemi jako celiakie (trávicí potíže, průjmy, nechutenství), ale pacienti nemají pozitivní nález v krvi, biopsii a nedochází k zánětu sliznice tenkého střeva. Jsou přítomny pouze symptomy a nedochází k poškození zdraví. Bezlepková dieta je při neceliakální glutenové senzitivitě vhodná a doporučovaná, ale oproti celiakii bez diety není postiženo zdraví.
  3. Alergie na pšenici – Rozdíl mezi alergií na pšenici a celiakií je podstatný. Alergie na pšenici bývá závažnější, protože při kontaktu organismu s alergenem se už během několika minut vyplavuje histamin zodpovědný nejen za trávicí potíže, ale i za kožní a dýchací problémy. To je velmi nebezpečné, protože se ve vážných případech může rozvinout až život ohrožující anafylaktický šok.

Lepek: ano nebo ne?

Bezlepková strava jako každý módní hit přijde a zase odejde. Podle mého názoru je až trestuhodné, že se dnes stávají léčebné diety (bezlepková dieta, dieta bez laktózy, ketogenní dieta) pro osoby s dietním omezením terčem zneužívání pro nekalé praktiky výživových podvodníků a prodejců různých doplňků na hubnutí. Co se týká bezlepkové diety, dodnes neexistuje jediná vědecká studie, která by potvrzovala to, že je pro zdravé osoby bezlepková dieta nějakým způsobem zdravější a podporovala redukci hmotnosti. Bezlepková strava je dnes neskutečný byznys a tomu odpovídají i ceny bezlepkových potravin. Kvalita mnohých produktů však není ani příliš dobrá. Spousta výrobků obsahuje mnohem více cukru, nekvalitních tuků, náhradních sladidel, přídatných látek a často i více kalorií než běžné potraviny. Spousta běžně dostupných základních potravin (libové maso, vejce, sýry, brambory, celozrnná rýže, zelenina, ovoce, ořechy) je přirozeně bezlepkových a mohu je mnohem více doporučit pro zdravý životní styl, hubnutí i pokud opravdu trpíte celiakií.

Autor článku
Mgr. Daniela Krčová
Nutriční specialistka

NutriD s.r.o. – výživová poradna
www.nutridporadna.cz