Právě se nacházíte: FIT PARK / Výživa / Nejčastější mýty o výživě

Nejčastější mýty o výživě

Jedním z největších neduhů na zdravé výživě je informační chaos. Na médiích je prezentováno mnoho rad, jak se stravovat, jaká pravidla dodržovat a jak dosáhnout vytyčeného cíle. Často se však objevují v důsledku dezinterpretace i záměrného zkreslování informací zcela nesmyslná doporučení, která mohou člověku ve výsledku uškodit a navádět ho k extrémním výživovým postupům a nevyváženým dietám. Které mýty o výživě nejčastěji mezi lidmi stále kolují? Věříte jim také?

Chcete zakoupit knihu Daniely Krčové Sportovní výživa na míru? KOUPIT ZDE

Další články autorky na FitPark.cz naleznete zde. K dispozici je i její výživová NutriD poradna, kterou najdete také na Facebooku.

1. Musíme se pravidelně detoxikovat

Přirozenou „detoxikační“ činnost naše tělo vykonává 24 hodin denně a nepotřebujeme k tomu pít několik dní jen ovocné šťávy, kokosovou vodu či celerový džus. Kůže, plíce, játra, ledviny, trávicí trakt a lymfatický systém, to je náš dokonalý detoxikační sytém, který neustále eliminuje toxické látky a zplodiny metabolismu. Tělo nás tak prakticky detoxikuje 365 dní v roce 24 hodin denně. Ano, jsou tu samozřejmě jedinci, kteří detox opravdu potřebují, ale určitě nepatříte mezi silné alkoholiky či uživatele silných drog, u nichž by byla detoxikace v pravém slova smyslu na místě nutná. Pokud ano, tak v tomto případě vám opravdu nepomůže celerová šťáva ani kokosová voda či zelené smoothie, ale odborný lékařský zásah.

Tím, že místo běžné vyvážené stravy začnete užívat ovocné či zeleninové šťávy nebo detoxikační koktejly, snížíte příjem důležitých živin a vaše orgány nebudou mít dostatek substrátů (živin) pro jejich optimální fungování. Ano, sice tím snížíte příjem kalorií a možná i krátkodobě zhubnete, ale za jakou cenu. Pokles hmotnosti je navíc jen krátkodobý, neboť se tělo v prvních dnech zbavuje především glykogenových zásob a na něm navázané vody (1 g glykogenu váže cca 3–4 g vody). Pokud se po pár dnech vrátíte do svého běžného stravovacího režimu, co se asi stane? Budete tam, kde jste byli.

Co tedy udělat, aby tělo fungovalo správně? Zaměřte se celkově na zdravý životní styl, od správného výběru stravy bez zbytečných extrémních diet, přes pravidelný pohyb až po režimová opatření (eliminace stresu, zanechání kouření, omezení alkoholu, dostatek spánku).

2. Za tloustnutí můžou tuky, všechny tuky jsou špatné

Tuky nejsou špatné – záleží pouze na tom, v jakém množství je konzumujete a z jakého zdroje tuky pocházejí. Ano, po každodenním pojídání trojitého hamburgeru se smaženými hranolkami opravdu hubnout nebudete a vyrýsované postavy nedosáhnete, ale pokud se zaměříte na potraviny bohaté na esenciální mastné kyseliny, budou tuky pro vaše tělo přínosem a nikoliv nepřítelem. Nevynechávejte je z jídelníčku úplně, protože i tuky jsou pro nás nezbytnou živinou (stejně jako bílkoviny a sacharidy), díky níž mohou správně fungovat některé hormony a vitamíny v našem těle. Zaměřte se ale na ty správné zdroje a na celkové přijímané množství. Nebojte se zařadit v přiměřené míře ořechy, olejnatá semena, avokádo, tučné ryby, vejce a kvalitní rostlinné oleje (olivový, lněný).

3. Po 17. hodině se nesmí jíst

Domněnka, že pokud nebudeme jíst po setmění, tak máme větší šanci zhubnout, je opravdu mylná. To, zda budeme hubnout nebo naopak nabírat hmotnost závisí na našem celkovém energetickém příjmu, tedy na tom, kolik kalorií přijmeme a zda přesáhneme nebo naopak nenaplníme svou energetickou potřebu. Mýtus večerního jídla a tloustnutí má ale i něco do sebe, protože hlavní problém tkví v tom, že někteří lidé bezmyšlenkovitě konzumují večer u televize zcela nevhodné a vysoce kalorické průmyslově zpracované potraviny (chipsy, pizza, popcorn, fast food) a ještě to zapíjejí slazenými nápoji.

Z nutričního hlediska je však víceméně jedno, zda poslední jídlo budete jíst v 17 nebo v 19 hodin. Jídlo, které sníte, bude mít stejný počet kalorií v 17 hodin, v 19 hodin, dokonce v 21 hodin. S časovým odstupem jídla se z něj prostě nestane větší kalorická bomba, jak se někteří lidé mylně domnívají. Důležitá je energetická hodnota a složení požitého jídla, a ne až tak to, v kolik hodin sníte poslední jídlo. Obecně se však doporučuje nejíst 2 hodiny před spaním větší a těžce stravitelné jídlo, které by mohlo bránit v kvalitě spánku.

4. Bezlepková strava je zdravá

To není pravda, protože vždy závisí na tom, z jakých potravin je bezlepkový jídelníček složen. Speciální bezlepkové potraviny v obchodech bývají energeticky (kaloricky) bohatější než běžné potraviny, protože jsou často obohaceny o ztužené tuky, glukózo-fruktózový sirup, cukr, škroby a jiné přídatné látky navyšující jejich energetickou hodnotu. Tyto produkty mívají rovněž vyšší glykemický index, tedy vedou k výraznější zvýšení hladiny cukru v krvi a zároveň méně nasytí, což vede k brzké chuti na sladké. Pokud tedy člověk, který netrpí chorobami spojenými s konzumací lepku, konzumuje bezlepkové potraviny s cílem zhubnout, často je výsledek opačný.

Pokud netrpíte žádným onemocněním spojeným s konzumací lepku (celiakie, neceliakální glutenová senzitivita NCGS), která jsou odůvodněním pro bezlepkovou dietu, je vhodné jíst i jídla s lepkem (obiloviny, pečivo), abyste zbytečně nepřicházeli o výživné látky, které jsou v nich obsaženy (minerální látky, vitamíny, vlákninu).

5. Musíme jíst 5× denně

Pokud si svůj denní příjem potravy rozdělíte do více menších porcí, je to skutečně přínosnější z hlediska stabilnější hladiny krevního cukru (glykémie). Jinak ale není nijak prokázáno, že by stravování se vícekrát za den celkově prospívalo nebo vedlo k většímu úbytku tělesného tuku či zvýšení metabolismu než méně frekventovaná strava.

6. Sacharidy by měly tvořit největší podíl kalorií ve stravě

Trojpoměr bílkovin, sacharidů a tuků je velmi individuální záležitost, která se odvíjí na životním stylu každého jedince. Ovlivňuje ho nejen fyzická aktivita (zda se člověk věnuje vytrvalostnímu či silovému sportu nebo je fyzicky inaktivní), ale také metabolická flexibilita daného člověka (metabolický typ), genetika a zdravotní stav člověka. Nelze proto tvrdit, že pro každého z nás je vyšší příjem sacharidů zcela vhodný a optimální, neboť někteří jedinci mohou být lépe uzpůsobeni k metabolismu tuků a profitovat tak ze stravy s nižším příjmem sacharidů a vyšším přísunem tuků.

7. Brambory nejsou vhodné do diety

Další lež, které stále spousta lidí věří. Brambory jsou naopak velmi vhodnou přílohou při hubnutí a stabilizaci váhy. Ovšem velmi záleží na jejich technologické úpravě. Vhodné je brambory vařit (nejlépe ve slupce pro maximální zachování vitamínů), naopak pokud projdou brambory smažením či fritováním a budeme je jíst v podobě hranolek, opékaných brambor nebo chipsů, zcela jistě budou mít vyšší energetickou hodnotu a budou mnohem méně vhodné při redukčním režimu tělesné hmotnosti.

8. Při cvičení musím omezit vlákninu

To je sice pravda, ovšem nikoliv v celém jídelníčku, ale pouze v jídlech kolem období tréninku (těsně před a po fyzické zátěži). Před tréninkem by jídlo s vyšším obsahem nerozpustné vlákniny (např. otruby, některá syrová zelenina) mohlo způsobit trávicí potíže na tréninku, zatímco vláknina v jídle bezprostředně po fyzické zátěži by mohla zpomalit trávení a vstřebávání živin, které chceme dostat rychle do svalů (např. pro růst svalů, maximální regeneraci či zvyšování výkonnosti). V ostatních jídlech by však vláknina rozhodně chybět neměla a její denní příjem by měl být u dospělých jedinců alespoň 30 g / den. Vláknina má totiž řadu pro zdraví prospěšných účinků, napomáhá regulovat hladinu krevního cukru, čistí střeva, snižuje vstřebávání toxinů a slouží jako substrát pro naše symbiotické bakterie tlustého střeva.

Závěr

Mýty o potravinách, dezinformace a lži o výživě, kterými je v poslední době veřejnost zahrnována, komplikují objektivní pohled lidí na oblast zdravého stravování. Nevěřte všemu, co se dočtete na internetových magazínech a diskusních fórech. Hledejte odborně podložené názory a vědecky doložené informace, které mají skutečnou vypovídající hodnotu, nikoliv pouhé výživové senzace, které vedou akorát k extrémním výživovým postupům zakládajícím se na vyřazování určité složky potravy, která zrovna není v módě.

Pokud Vás zajímají další mýty o výživě a hledáte kvalitní, aktuální a vědecky podložené informace z oblasti sportovní výživy, ráda bych Vás pozvala k přečtení mé nové knihy Sportovní výživa na míru, ve které se dočtete nejen spoustu nových informací, rad a doporučení, ale najdete v ní také řadu praktických tipů v rámci dosahování různých sportovních a nutričních cílů (hubnutí, nabírání svalů, zvyšování výkonu, udržování váhy po dietě).

Nová kniha o sportovní výživě pro začátečníky i pokročilé

Danielu Krčovou znáte jako autorku článků o sportovní výživě u nás na Fit Parku, a právě nyní uvádí na trh nakladatelství Ronnie.cz její novou knihu Sportovní výživa na míru. Ta je určená nejen pro pokročilé, ale i pro začínající sportovce, kteří se chtějí posunout výkonnostně dál, maximalizovat svůj sportovní výkon a dosáhnout vysněné postavy. Kniha je psána velice srozumitelnou formou a s důrazem na individuální přístup ve výživě, to vše v souladu se současnými vědeckými poznatky. V knize naleznete kromě obecných zásad, návodů a principů sportovní výživy především praktické tipy v závislosti na Vašem nutričním a sportovním cíli, ať už chcete redukovat tělesný tuk, nabírat svalovou hmotu, nebo udržovat svou tělesnou hmotnost a maximalizovat sportovní výkon. Část knihy je věnována také výživovým strategiím v období kolem tréninku (nutriční timing), významu sportovních suplementů a kdy je (ne)zařadit. V knize jsou důkladně probrány hlavní mýty o výživě a některé moderní redukční diety, včetně jejich rizik, kdy některé z nich mohou vést jak u sportovců, tak nesportovců k výživovým extrémům a k nutričním deficitům.

V knize Sportovní výživa na míru od nutriční specialistky Mgr. Daniely Krčové z 1. lékařské univerzity UK se dočtete podrobné detaily a informace také o těchto problematikách:

  • Vejce a cholesterol – opravdu škodí?
  • Jsou všechny tuky špatné?
  • Musíme všichni omezovat sacharidy?
  • Po „light“ potravinách se (ne)hubne
  • K čemu je nám „detox“?
  • Poškozuje vysoký příjem bílkovin ledviny a může být nebezpečný?
  • Sója – prospívá nebo škodí?
  • Mýty kolem mléka a mléčných výrobků
  • Jak je to s těmi „éčky“?
  • Jsou všechny BIO potraviny zdravé a vhodné při hubnutí?
  • Potřebujeme doplňky stravy nebo si vystačíme s pevnou stravou?
  • Je lepek „zabiják“ a skutečně lepí střeva? Musíme opravdu vyřazovat pečivo a jiné obiloviny, pokud chceme hubnout?
  • Která dieta je nejlepší?

Knihu Sportovní výživa na míru od Mgr. Daniely Krčové můžete zakoupit v e-shopu nakladatelství, na stejném místě najdete i kompletní obsah publikace nebo si můžete knihu zakoupit přímo u autorky knihy. Zde pak najdete recenze čtenářů, kteří si knihu již přečetli.

Autor článku
Mgr. Daniela Krčová
Nutriční specialistka

NutriD poradna s.r.o. – výživová poradna
www.nutridporadna.cz