Rajčata pro zdraví

Rajčata se dostala do Evropy v 16.století. Jejich semena byla přivezena do Španělska kolem roku 1525 nebo o něco později, když Hernando Cortez dobyl říši Aztéků a podobil si území pozdějšího Mexika.

Rajčata obsahují především vodu (92%). Ale kromě toho skoro všechny vitamíny: A, C, D, F, K a celý soubor skupiny B. Dále spoustu minerálních látek: vápník, draslík, železo, měď, fosfor, kobalt, hořčík, mangan, nikl a podobně. Rovněž mají značné množství kyseliny citrónové, jablečné, a dalších.

Účinkují lehce močopudně, projímavě, antitoxicky. Jsou zásadotvorné. Ve 100g rajčat je pouze 113kJ (27kcal), čili jsou neocenitelné při odtučňovacích kúrách. Doporučují se diabetikům, dále při ledvinových a srdečních chorobách a také při zácpě. Kosmetikové tvrdí, že mají rajčata příznivý vliv na pokožku a omlazují. Zvláště, když jich jíme hodně, ale také když rajčatové plátky používáme například jako pleťovou masku na obličej a výstřih.

Psychiatři doporučují rajčata nervově nemocným, poněvadž tento „plod ze zlata“ obsahuje bróm, a má tedy zklidňující účinky. Američanky tvrdí, že jedna sklenice rajčatové šťávy denně chrání takřka před všemi nemocemi, a v zimě zvláště před nachlazením. Rajčata rovněž povzbuzují činnost žlázek v žaludeční sliznici, což je pro většinu osob velmi prospěšné, ale ne zrovna vhodné pro ty, jejichž organismus má přebytek žaludečních šťáv. Podle jedné teorie však špetku cukru přidaná k rajčatům tyto účinky obvykle neutralizuje. Rajčata, zvláště oloupaná, jsou velmi vhodná také pro děti. Rajčatové listy vydají silnou vůni, která odhání hmyz, proto ve venkovských domech leckdy zavěšují u stropu svazeček těchto listů, aby zaháněly komáry, mouchy, moly a dokonce i blechy.

Reklama