Slovník pojmů
A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
Acidofilus – Lactobacillus acidophilus – bakterie, kterou najdeme v jogurtech s živými kulturami, nebo také jako samostatný potravinový doplněk. Udržuje rovnováhu střevních mikroorganismů a potlačuje přerůstání kvasinek, které jsou příčinou kvasinkových infekcí.
Agar – zdravá náhrada želatiny, získávána z mořských řas, vhodná pro pacienty s nadváhou, protože agar má nulovou energetickou hodnotu. V kombinaci se lněným semínkem je vhodný při zácpě.
Aminokyselina – základní stavební molekula pro tvorbu proteinů. Stavební složky bílkovin, které tělo potřebuje k tvorbě a obnově buněk a k řízení látkové výměny. Některé aminokyseliny dokáže tělo vytvářet samo, ostatní však musí získávat z potravy.
Anémie – chudokrevnost, neboli množství červeného krevního barviva (hemoglobinu) nebo počet červených krvinek nižší než u zdravého člověka.
Antacid - přípravek, jehož účinnou složkou přípravku je vápník, ve formě uhličitanu vápenatého. Je schopný vázat žaludeční kyselinu. Tvoří s ní rozpustné chloridy, které se působením trávících šťáv přemění na nerozpustné soli a ty se z těla bezpečně vyloučí. Tímto způsobem dochází k neutralizaci žaludečních kyselin, které jsou původci potíží jako je pálení žáhy, pocitu plnosti a překyselení.
Antioxidanty – sloučeniny, neutralizují škody organismu způsobené volnými radikály, poskytují ochranu proti nemocem/ infekce a některé druhy rakoviny/. Mezi antioxidanty patří vitaminy C a E, beta-karoten, minerály selen, zinek a látky, které obsahuje bobulové ovoce, zelený čaj , atd.
Ateroskleróza – celkové onemocnění postihující cévy. Klinicky nejtypičtějšími projevy jsou ischemická choroba srdeční a cévní mozkové příhody. Dietní a další režimové vlivy (kouření, absence pohybu) jsou velmi významným v prevenci arterosklerózy. Důležitý je přísun velkého množství ovoce a zeleniny, vliv olivového oleje, mořských ryb, lehkých těstovin a decentního množství červeného vína. V prevenci by měl být přijímán vyvážený poměr omega-
Bazální metabolismus – základní látková přeměna – množství energie potřebné pro krytí aktivity orgánů a pro udržení tělesné teploty.
Bilirubín – žlutooranžová látka, vznikající štěpením hemu. Pocházejícím především z erythrocytů (červených krvinek). Tvoří se hlavně ve slezině, odkud se uvolňuje do krevní plasmy. Z krve je vychytáván játry a přechází žlučí do střeva, kde je díky činnosti bakterií a dalších reakcí přeměněn na degradační produkty. Hromadění bilirubinu v krvi se projevuje žlutým zabarvením kůže, bělmy oka a sliznic, což je známkou onemocnění jater, ucpáním žlučových cest, nebo zvýšeným rozpadem červených krvinek.
Bílkoviny - proteiny – tvoří řetězce obsahující až tisíce aminokyselin, pro jejich funkci je rozhodující jak řazení jednotlivých, v přírodě se vyskytujících 20 aminokyselin, tak i spojování těchto řetězců. Tvoří strukturu živého organismu, fungují jako enzymy a jsou zásadní pro přepis genetické informace v DNA. Mezi další funkce patří výživa, transport nákladu, imunita, regulace metabolismu a další. Při patologických stavech(poranění, infekce, popálení) dochází zvýšenou tvorbou glukózy z mobilizovaného svalového proteinu k vysokým ztrátám tělesného proteinu. Pokud je ztráta větší než
Bioprodukt – suroviny získané v ekologickém zemědělství, tzn. získané přírodními postupy bez použití chemických látek.
Body Mass Index – patří mezi nejlepší parametry a je využíván ve všech studiích zaměřených na rizika určitých chorob, index tělesné hmotnosti, stanovuje vzájemný poměr mezi tělesnou hmotností a výškou, spočítáme takto: hmotnost / výška v metrech 2
Bulimie – porucha příjmu potravy, postižení bulimií touží po jídle, ale bojí se ztloustnutí. Konzumace velkého množství potravy, které následně pacienti zvracejí, používají projímadla, což může způsobit závažné zdravotní potíže. Nutná je lékařská péče.
Cereálie – celá zrna – nečištěná obilná zrna včetně slupek a otrub. a pečivo.
Cukrovka – známe 2 typy, 1. typ je onemocnění vznikající poškozením tzv. beta-buněk v ostrůvcích slinivky břišní a ztrátou schopnosti produkovat inzulin. Nejčastější příčinou je autoimunitní zánět. Při zachycení tohoto typu cukrovky je vysoká glykémie (nad 10mmol/l), nemocný ztrácí hodně tekutin močí a má velkou žízeň. Diabetes 2. typu je ovlivněn především geneticky. Riziko pro potomka dvou diabetiků je téměř stoprocentní. Definován je jako množství glykémie nalačno v žilní tepně, které je vyšší než 7 mmol/l. V dietě diabetiků 1. a 2. typu existují rozdíly a není možné použít univerzální dietu. Hlavní rozdíl spočívá v rozložení jídel a omezení přijaté energie u diabetiků 2. typu.
Detox, detoxikace – očištění organismu, zbavení všech škodlivých látek.
Diuretika – močopudné látky, které povzbuzují ke zvýšené tvorbě moči.
DNA – kloubní onemocnění, projevy jsou otok, bolesti a výskyt tzv. tofů zejména nad prvními kluby palců.
Emolienty – přídavné změkčující látky, které zjemňují a zvlhčují pokožku.
Endorfiny – tlumí reakci organismu na bolest, rozšiřují v těle pocit pohody a hrají důležitou úlohu i v některých tělesných funkcích, například v regulaci teploty.
Energetické nápoje – název nevypovídá o energetickém obsahu, který mají tyto nápoje srovnatelné s jogurtem. Jsou zde především složky stimulující psychiku a krevní oběh. Nejdůležitější složkou je kofein a jsou přidávány vitaminy a další složky, které ne vždy mají ověřený účinek.
Enterální výživa – umělá výživa podávaná do trávicího traktu. Dnes je této výživě dávána přednost před infuzní. Umožňuje přívod živin přirozenou cestou do trávícího traktu. Je podávána u nemocných neschopných z nějakého důvodu přijímat běžnou dietu. Typická onemocnění vhodná pro tuto výživu jsou zúžení v oblasti polykacích cest, nemoci žaludku, úrazy obličeje, záněty střev a slinivky břišní. Způsob výživy je označován anglickým slovem sipping (srkání). Běžné je podávání žaludeční či střevní sondou
Enzymy – bílkoviny, které se tvoří v buňkách rostlin i živočichů. Pomáhají urychlovat biologické procesy. Mají životně důležitou úlohu při trávení. Pomáhají změnit přijatou potravu do využitelné formy pro organismus, případně vylučují odpadní látky. Každý z enzymů má svoji vlastní úlohu. Enzymy jsou pro dobrý stav organismu životně důležité.
Esenciální mastné kyseliny – nenasycené mastné kyseliny. Jsou nezbytné pro dobré zdraví a získáváme je z přijímané potravy.
Fibroblasty – buňky vytvářející kolagenové vlákna. Formují pokožku a svalovou tkáň.
Flavonoidy – pigmenty neboli rostlinná barviva. Působí jako důležité antioxydanty. Jejich účinnost zvyšuje vitamin C.
Fortifikace – zvýšení množství užitečných látek, např. vitaminů, minerálů, stopových prvků, atd.
Fytoestrogeny – chemické látky rostlinného původu. Působící jako ženské pohlavní hormony. Najdeme je v sójových bobech a jiných luštěninách.
Glukóza – cukr, hlavní zdroj energie.
Glykemický index – glykémie – hladina cukru v krvi. Sacharidy se dostávají do krve rozdílnou rychlostí podle typu potraviny. Díky tomu může hladina glykémie po jídle dosáhnout vysokých hodnot, které jsou škodlivé. Stoupá li cukr v krvi pomalu, stačí být postupně přenášen do buněk a nepřispívá tedy k rozvoji diabetických komplikací. Každá potravina má svůj glykemický index(GI). Hladina glykémie u zdravých jedinců je důležitým rizikovým faktorem pro vznik ischemické choroby srdeční.
Glykosidy – přírodní organické látky skládající se ze složky cukerné a složky necukerné. Bývají fyziologicky vysoce účinné, často jedovaté. Jedná se o látky působící na srdce.
HDL – lipoprotein s vysokou hustotou, neboli druh krevního tuku, který pomáhá zabraňovat ukládání cholesterolu na stěnách tepen.
Hemoglobin– červené krevní barvivo a metaloprotein, které je obsaženo v červených krvinkáchobratlovců u některých dalších živočichů. Hemoglobin má schopnost vázat kyslík v plicích, žábrách a uvolňovat ho např. ve svalech. Dále přenáší opačným směrem oxid uhličitý. Skládá se z hemu (ion železa) a globinu (bílkovinná složka). U savců hemoglobin tvoří asi 97 % obsahu vysušených červených krvinek, a asi 35 % obsahu živých červených krvinek spolu s vodou.
Hořčík – běžně podávaný prvek v potravinových doplňcích. Obsahují ho minerální vody v různé koncentraci. Nadbytek či nedostatek vyvolává některé málo významné příznaky. Nedostatek se projevuje zvýšenou dráždivostí a tetanií. Podává se pro zklidnění křečí. Potraviny bohaté na hořčík jsou ořechy, kakao, luštěniny a sůl.
Hyperbarická oxygenoterapie je moderní léčba přetlakovým kyslíkem s vysokými regeneračními účinky. Podporuje buněčný metabolismus a regeneraci veškerých tkání. Pomáhá při celkové přepracovanosti, únavě organismu, stresech, fyzickém i psychickém vyčerpání, nebo jako součást tréninku u vrcholových sportovců. Podporuje syntézu kolagenu.
Hypertenze – vysoký krevní tlak. Nemá žádné charakteristické příznaky, proto je těžké ho včas rozpoznat. Patří mezi nejčastější onemocnění srdce a cévního oběhu. Je to masově rozšířené onemocnění. Postihuje okolo 25 procent dospělé populace. Hypertenze je opakované zvýšení nad 140/90 mmHg. Pokud se vysoký TK kombinuje s nadváhou, cukrovkou, vysokou hladinou cholesterolu, triglyceridů tak dochází k urychlenému rozvojiaterosklerózy. Vlivem postižení tepen aterosklerózou dochází k jejich zužování a nedokrevnosti cílových orgánů. Při ateroskleróze tepen srdce dochází k ischemické chorobě srdeční, která se projevuje bolestmi na hrudníku při námaze nebo infarktem myokardu. Riziko snížíte dodržováním zdravého životního stylu.
Hypoglykémie – je nízká hladina cukru v krvi(3,2 mmol/l). Nejčastější příčinou je vynechání či malé množství jídla, nebo zvýšená fyzická námaha. Mírná hypoglykémie se nejčastěji projeví symptomy jako třes, pocení, tachykardie, hlad, nervozita. Velmi častý je pocit nejasné únavy. K normalizaci stačí většinou asi
Hypotenze – nízký krevní tlak. Je obtížné ho ovlivnit dietou. Časté je při nedostatečném příjmu tekutin a iontů.
Cholesterol – tuk, který obsahují buňky, vysoká hladina v krvi však zvyšuje riziko infarktu.
Indoly – dusíkaté sloučeniny nacházející se v kapustě, brokolici, zelí a ostatních zeleninách čeledi brukvovitých. Indoly urychlují vylučování ženských hormonů z těla a tím pomáhají v ochraně proti rakovině, která s těmito hormony souvisí – rakovina prsu, dělohy apod.
Izotiokyanáty – chemické látky rostlinného původu, které posilují obranu organismu proti některým druhům rakoviny. Nacházejí se v brukvovité zelenině, jako je brokolice, růžičková kapusta, zelí, atd.
Kalorie – energetické hodnoty (spalovací hodnoty) potravin.
Karcinogen – látka schopná v těla vyvolat zhoubné nádorové onemocnění. Mezi nejznámější karcinogeny patří ultrafialové paprsky, azbest, dehet a látky obsažené v cigaretovém kouři.
Koenzym – látka, kterou najdeme v potravinách, např.v hovězím mase, rybách, zelenině, sóje, a je syntetizována v celém těle, hlavně ve svalových buňkách.
Kolagen a elastin – proteiny podporující tvorbu základu nové pokožky.
Kreatin – chemická sloučenina, rychlý a efektivní zdroj energie pro svalovou tkáň. Vzniká především v játrech a v ledvinách, poté se krví přemisťuje na místa, kde je ho jako zdroje energie nejvíce třeba – do svalů, srdce a mozku. Jako rychlý zdroj energie je kreatin výhodný zejména pro rychlostní sporty. Pro vytrvalostní sporty nemá užívání zvýšených dávek kreatinu prakticky Zvýšený příjem v podobě potravních doplňků napomáhá zlepšit pouze krátkodobou fyzickou výkonnost.
Kyselost (pH) – vodíkový exponent je číslo, kterým v chemii vyjadřujeme, zda vodný roztok reaguje kysele či alkalicky.
LDL – lipoprotein s nízkou hustotou, neboli druh krevního tuku, který dopravuje depozity skrze celý krevní systém. Jeho nadbytek vede k hromadění cholesterolu v tepnách.
Luštěniny – kalorické a zdravé potraviny rostlinného původu. Obsahují kvalitní bílkovinu jsou zdrojem vitaminů především řady B.
Lykopen – vyskytuje se v rajčatech. Je to karotenoid blízký vitaminu A.
Lymfatický systém – systém lymfatických a mízních sběrných uzlů, neboli lymfatických uzlin, které obsahují bílé krvinky a tkáň vytvářející protilátky. Pokud je systém funkční, odvádí tekutinu z tkání, zachytává škodlivé částice, mikroorganismy a nádorové buňky.
Makronutricienty – základní živiny – potraviny jako lipidy, bílkoviny a sacharidy, jež tělo potřebuje.
Makroživiny – živiny, které tělo potřebuje k výrobě energie – sacharidy, bílkoviny a tuky.
Mastné kyseliny – jsou to hydrouhlíkové řetězce. Jsou rostlinného nebo živočišného původu. Tuk v potravě se skládá přibližně z 98% triacylglycerolů a menšího množství fosfolipidů a sterolů. Je známo více než 50 mastných kyselin. V těle se vyskytují především volné nebo jako součást tuků(triglyceridů). Mastné kyseliny jsou nezbytnou součástí každé buňky našeho těla. Většinu mastných kyselin si dokáže naše tělo vyrobit samo. Zvýšený příjem většiny živočišných tuků zvyšuje riziko srdečně cévních onemocnění. Doporučuje se proto místo tučných živočišných pokrmů obohatit kuchyni o jídla z mořských ryb a olivových či slunečnicových olejů.
Malnutrice – viz. Podvýživa
Mentální anorexie – porucha příjmu potravy, mezi příznaky patří: značný úbytek hmotnosti, nadměrná aktivita,defenzivní chování, nadměrná tělesná aktivita, zimomřivost, používání projímadel, ztenčení vlasů, suchá kůže, zástava menstruace. Nutná je včasná lékařská péče.
Metabolismus – látková přeměna, neboli souhrn všech chemických pochodů v těle. Vstřebané živiny se přeměňují na energii. Některá onemocnění, například snížená činnost štítné žlázy, mohou rovněž metabolismus snižovat.
Mikronutricienty – potraviny, jako například vitaminy a minerály, nutné v malých množstvích v potravě.
Minerály – chemické sloučeniny, které si netvoří tělo samo, ale jsou důležité pro zdraví, např. uhlík, kyslík, vodík, dusík, dále makrominerály vápník, fosfor, sodík, chlór, draslík a síra (přítomny v těle ve značném množství) a ostatní minerály (mikrominerály, neboli stopové prvky).
Neurotransmitery – chemické látky , které vylučují nervové buňky, které umožňují přenos elektrického vzruchu z jedné nervové buňky na druhou.
Nukleová kyselina – je biochemická makromolekulární látka tvořená polynukleotidovým řetězcem, který ve své struktuře uchovává genetickou informaci. Nukleové kyseliny tím určují program činnosti buňky a nepřímo i celého organizmu. Nukleové kyseliny se z tohoto důvodu nalézají ve všech živých buňkách a virech. Nejběžnějšími nukleovými kyselinami jsou kyselina deoxyribonukleová (DNA) a kyselina ribonukleová (RNA).
Nutriceutika – složky potravin přinášející přínos pro zdraví.
Obezita – tělo obsahuje příliš mnoho tuku. Lze říci že obézní je ten, kdo váží 20% nad své ideální maximum, nebo ten, jehož BMI je větší než 30. Dlouhotrvající obezita vážně poškozuje zdraví, zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, ischemické choroby srdeční, mozkové mrtvice, cukrovky II. typu, některých nádorů, bolestí zad a křečových žil. Léčba nesmí být ztotožňována pouze s redukcí hmotnosti, ale také se zdravým životním stylem.
Omega-3 mastné kyseliny – jedny z nejčastěji podávaných dietních doplňků. Chrání srdce a mají protiarytmický účinek. Snižují triglyceridy a krevní tlak. Největším přirozeným zdrojem těchto kyselin jsou ryby. Vlašské ořechy obsahují až 8x víceomega-3 mastných kyselin než jiné ořechy.
Parentální výživa – podávaná infuzemi do žil. Využívána je při nefunkčnosti trávicího traktu. Často je kombinována s enterální výživou. To je důležitý postup pro stimulaci střeva a zabránění atrofii. Podává se do žilního systému, kde jsou společně přiváděny aminokyseliny, glukóza, lipidy, minerální látky, stopové prvky a vitaminy.
Pivo – alkoholický nápoj obsahující velké množství energie. Pití piva ve velkém množství má vztah k obezitě. Podporuje chuť k jídlu, doporučuje se při nechutenství. Má vhodnou vyváženost iontů a minerálních látek, vitaminů a polyfenolů. U polyfenolů jsou prokázány významné antivirové, antibakteriální a antikarcinogenní účinky. Pozitivní účinky jsou pouze při střídmé konzumaci.
Plasma krevní – kapalná složka krve. Krev zbavená krevních tělísek (krvinek a krevních destiček). Tvoří asi 60 % objemu krve. Obsahuje asi 90 % vody, 7 – 8 % bílkovin, 1 % solí, glukosu (viz glykemie), některé kyseliny a žlučová barviva.
Podvýživa – malnutrice – onemocnění podmíněné nedostatečným příjmem živin. Neschopností vstřebávat živiny při nemocech trávicího traktu, nebo nadměrným katabolismem(odbouráváním) tělesných zásob při závažném onemocnění. Následují často poruchy různých orgánů v důsledku nedostatku energie a živin. Nedostatečný přísun energie nazýváme marasmus. O podvýživě mluvíme když hranice BMI je
Polychlorované bifenyly – závažná kontaminace potravin. Jsou lipofilní a dlouho v tuku přetrvávají. Z potravin je největší zamoření u dravých ryb, masa a mléka.
Potravinová pyramida – vzdělávací pomůcka pro výuku diety. Potraviny na vrcholu jsou nezdravé a měli by být konzumovány málo. Naopak u základů pyramidy je doporučená konzumace velkého množství.
Prebiotika – nestravitelné složky potravin , které podporují bakterie v tlustém střevě, např. sacharid insulin, získávaný z čekanky, a topinamburu, který se přidává do jogurtů, nealko nápojů, trvanlivého pečiva a marmelád.
Probiotika – živé mikroorganismy přidávané do potravinářských výrobků (vybírají se především mezi mléčnými bakteriemi rodů Lactobacillus a Bifidobacterium). Účelem je zlepšení bakteriální rovnováhy v trávicím traktu.
Proteiny – bílkoviny – tvořící podstatu všech živých organismů.
Ryby – jedny z nejzdravějších potravin. Mořské ryby obsahují esenciální mastné kyseliny, zejména omega-3. Pozor, v tuku ryb se hromadí i škodliviny(kovy,bifenyly) přijímané ze znečištěného prostředí.
Sacharidy – cukry – důležitá součást stravy. Zahrnují jednoduché cukry(monosacharidy a disacharidy) a polysacharidy(karbohydráty). Komplexní polysacharidy obsahují například proteiny a lipidy. Zdrojem jsou potraviny rostlinného původu(brambory, rýže, pšenice, kukuřice). Jednoduché cukry jsou zdrojem energie. Organismus si je ukládá ve formě glykogenu. Důležitým polysacharidem je vláknina.
Saluretika – skupina léků pro regulaci vody a elektrolytů v těle.
Seitan – je rostlinná bílkovina z pšeničné mouky, chutí a strukturou se blíží masu.Obsahuje velké množství kvalitní bílkoviny , minerály a bílkoviny.
Sladidla – náhradní jsou všechny sladké látky které využívané místo přirozených cukrů. Schválena jsou sladidla starší(sacharin, aspartam) ale i novější(sukralóza, acesulfam K). Rozdělují se na neenergetická, nízkoenergetická a diabetická.
Steroidy – Jedná se o fyziologicky a farmakologicky významné látky. Patří mezi ně např. D-vitamíny, žlučové kyseliny, pohlavní hormony, hormony kůry nadledvinek, steroly aj. Jsou to bezbarvé krystalické látky. Nejznámějším steroidem je cholesterol.
Steroly – nacházejí se ve formě cholesterolu v potravinách živočišného původu. Jsou to tuhé krystalické látky, nerozpustné ve vodě. Necholesterolové steroly lze použít v medicíně při diagnostice i léčbě.
Synbiotika – potraviny s přidanými probiotiky i prebiotiky, čímž se výrazně zvyšuje jejich účinek.
Špalda – nešlechtěný druh pšenice, vhodná při léčení některých alergií, působí regeneračně na buňky a chrání organismus před infekcemi.
Toxin – látka, která může mít zhoubné účinky na organismus, např. škodliviny z vnějšího prostředí, jako pesticidy, olovo, výfukové plyny, cigaretový kouř, průmyslové exhalace, alkohol atd.
Třísloviny – látky rostlinného původu vážící kolagen. Působí svíravě, protizánětlivě a vysušují.
Tuky – důležité při tvorbě buněčných membrán, krevních lipidů (tělesný tuk), žluče, steroidů a vitamínu D. Skupina látek složených z uhlíku, vodíku a kyslíku zahrnující živočišné tuky, oleje a cholesterol. Lipidy zásobují tělo energií. Většinu tuku ve stravě tvoří triglyceridy(100 g/den). Jsou živočišného(maso, uzenina, máslo) a rostlinného(olej, ořechy) původu. Nadbytek přijaté energie tuku z potravy je ukládán ve formě triglyceridů uvnitř tukové tkáně.
Vápník – potřebný minerál pro růst kostí a zubů. Tvoří až 2% naší hmotnosti. Při nedostatku vede až k osteoporóze. Ztrátu vápníku způsobuje příjem fosfátů, které jsou přítomny v pečivu. Vápník je nezbytný pro krevní srážlivost, řídí nervosvalovou dráždivost, podílí se na svalové kontrakci. Nedostatečný příjem vápníku může vést k nepravidelné srdeční činnosti
Vitaminy – organické látky. Nezbytné pro správnou činnost organismu. Musí být proto dodávány v potravě, stačí v malém množství. Pestrá strava zaručí dostatečný přísun všech vitaminů.
Vitaminy rozpustné v tucích – A, D, E a K, se nacházejí v potravě obsahující živočišné nebo rostlinné tuky a jsou ukládány v játrech.
Vitaminy rozpustné ve vodě – komplex vitaminů skupiny B a vitamin C, které nejsou v těle ukládány, měly by být tedy užívány každý den.
Vláknina – nestravitelný polysacharid. Látky z rostlinné potravy. Ochranný prostředek proti některým nemocem včetně rakoviny tlustého střeva. Vláknina rozpustná zpomaluje rychlost potravy procházející trávicím traktem, snižuje rychlý vzestup úrovně glykémie. Snižuje cholesterol. Vláknina nerozpustná zvyšuje objem stolice, čímž snižuje koncentraci toxických látek a zrychluje tranzit tlustým střevem. Vláknina má protinádorový účinek. Působí jako prebiotika. Denní příjem vlákniny by měl u dospělého člověka dosahovat
Volné radikály – nestabilní , z převážné části škodlivé molekuly, vznikající během oxidačních procesů v těle, jejich tvorbu podporují fyzikální stresory včetně potravy s nedostatkem antioxidantů, látky znečišťující ovzduší a nadměrná námaha. Hrají důležitou úlohu v procesu stárnutí a při vzniku některých nemocí, například onemocnění tepen a rakoviny.
Zázvor – koření často používané v potravinových doplncích. Zajímavá chuť, ale léčené účinky jsou minimální.
